Jelikož má zápal plic mnoho vyvolávajících činitelů, mohou se lišit i jednotlivé příznaky. Obecně lze však konstatovat, že se dostavuje úporný kašel, zvýšená teplota doprovázená zimnicí či třesavkou a dušnost. U virového zápalu bývá spíše jen zvýšená teplota a velice často se dostavují i celkové příznaky infekčního onemocnění. Nemocného bolí hlava, svaly a klouby, dále ztráta chuti k jídlu, únava a dostavit se mohou i nepříjemné pocity na zvracení. Únava až schvácenost je typickým rysem i u bakteriálního původu, kdy je však přítomna i horečka. Dušnost se projevuje ztíženým a namáhavým dýcháním, což se projevuje pocitem nedostatečnosti vzduchu. Během hlubokého dýchání nebo kašle může být přítomná bolest na hrudníku. Kašel je zpočátku suchý a dráždivý, později je vykašláván sput. Sput je zpravidla tvořen hlenem, v němž však může být příměs hnisu či dokonce krve.
Kromě typického průběhu některé formy zápalu plic mají naprosto atypické symptomy. U tuberkulózy a pneumocystózy bývá prvotním příznakem úbytek váhy a noční pocení. Později se přidává horečka, malátnost a urputný kašel. Na rozdíl od všeobecného podvědomí dochází k vykašlávání krve jen ojediněle. U zápalu plic vyvolaného bakterií legionella se navíc dostavují bolesti břicha a průjem. Atypický průběh lze pozorovat i u jedinců s oslabeným imunitním systémem. U nich se můžou dostavit symptomy vlhké a lepkavé kůže a cyanózy, čili namodralosti způsobené nedostatečným zásobením kůže a sliznic kyslíkem. Dostavit se taktéž může zmatenost a poruchy rovnováhy.